Na našem území najdeme dva druhy lip, lípu srdčitou a velkolistou. Tento majestátní strom si naši předkové zvolili za národní symbol svobody. Nebylo to nahodilé, již Slované uctívali lípu pro její krásu, košatou korunu, která poskytovala stín a ochranu, a pro květy, které léčí.
Symbol svobody
Sázení lípy v prvních letech nově vzniklé republiky bylo spojeno s velkými poctami a slávou. Nechyběla hudba, proslovy, strom se ovazoval trikolórou a do hlíny byly zakopávány pamětní listiny. Lípa byla hrdě nazývána stromem republiky. V roce 1968, na padesáté výročí vzniku Československa, pak lidé v diametrálně odlišné politicko-společenské realitě spontánně sázeli lípy jako symbol odporu k okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
Návrat k vlastenectví
U příležitosti oslav stého výročí založení samostatného Československa dochází k obnovení národního povědomí o lípě jako symbolu státnosti a svobody. Lípy jsou opět ve velkém vysazovány, a to všude, kam se podíváte. Dětmi ve školkách a školách, starosty ve vesnicích i městech nebo jen tak na soukromých pozemcích a zahradách. Lípa se má totiž ideálně sázet na podzim, což skvěle koresponduje se dnem vzniku republiky, který připadá na 28. říjen.
Zvládne to každý
Ve specializovaných zahradnictvích se dá vzrostlá (až tři metry vysoká) lípa sehnat za 1000 až 1500 Kč. Vydají vám ji s balem, který umožňuje, aby strom dobře zakořenil. U vzrostlého stromu je vhodné jeho vyvázání ke kůlu, aby se nové drobné kořínky vlivem větru neustále nevytrhávaly a lípa se dobře ujala. Přínos lípy je obrovský. Její květy nádherně voní, jsou rájem pro včely a také pro přírodní medicínu a kosmetiku. Květy se sbírají zhruba od konce května do konce června a jejich využití je široké. Ze sušených květů si můžete připravit výborný čaj, který léčí nejen nachlazení, ale také močové problémy a potíže s ledvinami. Sušení ale není jediný možný způsob zpracování lipových květů. Běžně se také nakládají do lihu nebo do vína.
